Vortex Bike Team
| Registrace

VORTEX BIKE TEAM

Listopad 2017
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   
Reklama:
D.U.B.
Patagonia bike
Vortex Bike Team

Závody

Rusavská padesátka 15.8.2009

Vytvořeno: 2009-08-20 11:17:02
Poslední změna: 2009-08-21 10:09:20
Autor: Trasér
Počet zobrazení tohoto článku: 2948

Rusava, 15.8.2009, 11:30hod, délka: 50km, převýšení: 1150m. Počasí: slunečno, bez mraků, 26C. Rusavskou 50ku naplánoval a navnadil na ni i ostatní účastníky z Vortexu Rosťa z Amateur bajk týmu. Hádejte na co je velmi úspěšně navnadil? Na následující pozávodní veselici na Mikulůvce. A to zase jo, to my můžeme! Zúčastnili se: za HNOJ tým (Klimkovičtí býkeři)- Micina, za VORTEX BIKE TEAM- Řepka, Hynas, Majer, Vildík, Trasoň, za PROKO BIKE TEAM- Bajza Rosťa a Ondra, Vojtěšek Petr a Zbyňa, Vladík (zahraniční sprinter z Bratislavy).

 
  

V pátek před závodem avizoval na netu Vladan, organizátor závodu, počet přihlášených bajkerů v počtu 500. Již po příjezdu na Rusavu jsem začal tušit zradu. Naše tradiční místo na parkování bylo již obsazeno, lidí a aut bylo jaksi více než loni. Bodejť, bylo také horší počasí. Nevadí, zaparkovali jsme poblíž místního koupaliště a odprezentovali jsme se. Následovala rozborka a sborka strojů, nához závodních hader, snímačů, rychlo a tepoměrů na tělo, přesun směrem ke startu. Času bylo dost, asi hodina do startu, vyrazili jsme tedy vzhůru kolem školy, hřbitova, brrr, směrem k lesu, který ostatní neznalí neviděli, ale dle mých řečí tušili někde u nebes. Dojeli jsme až na Klapinov, absolvovali jsme solidní převýšení  (200m) – pro zřejmě slušný oddíl z Chvojkovic to nebyl žádný problém. Nahoře jsme u pole zašpásovali s myšlenkou, což takhle tady zůstat? Čipy přece nemáme a pak se můžeme nenápadně vsáknout do závodního balíku. Myšlenka pěkná, ale nesportovní! To teda ne. Pěkně dolů, poctivě ke startu. Panečku, slušný sjezdík!

  

Dole se to už houfovalo, hlava na hlavě. Jméno Bourák Bouda v občance napsáno nemám, tedy bokem pěkně a pokorně do řady. Při pohledu na přilbicové pole bojechtivých husitů se mě udělalo trošku nevolno. Mou tichou domněnku potvrdil komentátor, start je posunut o půl hodiny z důvodu příjezdu mnoha nepřihlášených závodníků. Nakonec jich bylo asi 900!! Nojo, za pěkného počasí umí přijet každý, srabi! Kdyby se to rozdělilo do sektorů, bylo by jich určitě aspoň 10. My jsem stáli v hloubi třetího a modlili se v obavách co nastane. A nastalo. BUCH! BUM! BÁC! Odstartováno. Už rozjetí, zacvaknutí kufrů a udržení rovnováhy byl trošku problém. Kolem mne se množily pády, tedy rychle někde bokem a chránit aspoň jednu stranu. V půlce kopce se povedlo zamotat někomu dvojici bajků neoddělitelně do sebe, museli je odnést dohromady zaklesnuté bokem a možná je rozmotávají ještě doteď. V kopci jsem si potvrdil svou chybu, opět jsem se špatně postavil na start. Beru ohled na ostatní, a ti bez uzardění a bez výkonnosti a zkušeností jdou drze až na startovní lajnu. Chyba. Opět kolorit a slyšitelná kakofonie špatného řazení již 300m po startu, zamotané řetězy, utrhlé přehazky. O jejich přípravě na závod se nemusím zmiňovat. Můj závěr pro příště, drze dopředu, zpátky ni krok a tohoto budu ušetřen. To jsem ještě netušil co nastane ve sjezdu za Klapinovem v mazlivém, primitivním, leč teoreticky rychlém sjezdu směrem ke Chvalčovu. Ještě před hranou lesa jsem předjel 6 účastníků, zpomalujících a patrně hledajících ztracené převody. Les a můj povel, leť mezi stromy. Tedy jaksi jsem chtěl. Nešlo to, při první menší kaluži o výšce 5cm se to zpomalilo, akcelerace za ní nulová, zkrátka mateřská školka držící se za ruce na přechodu. Říkám si, vydrž, máš pevné nervy, to bude dobrý, to bude dobrý. Hádejte, bylo, nebylo? Nebylo! Zezadu se přiřítili dravci, bez žádného hlášení se cpali bokem dopředu, no co vám mám psát-džungle u Amazonky s hadama, opičkami bez svěračů, trusem na zemi a číhajícíma domorodcema s napnutýma lukama za stromy. TADY jde o život. Rychle pryč, kousek před asfaltkou všichni objeli velkou kaluž, já jel přes ní, prdly mi nervy. To fakt nechápu! Nádherný sjezd dolů a oni se líně vezou jak do hospody, však je času dost.

 

Hlasitě jsem nadával, co se to tady děje, to je neuvěřitelné.!!! Tímto se všem omlouvám a pádil jsem dolů. Opět na asfaltu banda zvěře bez řidičského oprávnění, návyků a závodnické cti a noblesy. Jeden vpravo, jeden vlevo, jeden uprostřed. Brzdím a řvu levá, pravá, středem, NIC! Patrně Maďaři, nem tudom. Konec asfaltového sjezdu a opět problémy. Dole se dá zabrzdit z velké rychlosti na pár desítkách metrů, přední kolo brzdí, zadní v jemném smyku stylem supermotardové motorky ve městě, nadjedu si zatáčku, lehnu do ní a JSEM TAM! Ne! Ostatní stáli na brzdách už nahoře na kopci, brzdili celou dobu a dole se málem zastavili! Opět jsem chytl nerva a předjel asi 4lidi a buchot po singeltreku do kopce. Úzká pěšina, kde se nedá předjet. Záhadně mne dojel Majerek s pěnou na tváři a letmým pohledem na sebe jsme věděli, že musíme dopředu. Majer po 2x marném zvolání zleva, zprava a žádné reakci trhl rajčákama tanku T-34 doleva, a šlápl na plyn. První kaluž, druhá kaluž, u třetí se málem utopil, podjely mu pásy, ještě že je neroztrhl. Ostatní klídek, pohodička, nedělní vyjížďka k rybníku. Nakonec mi Majerek zmizel a já chytl v jedné kaluži chuchvalec kvalitního hrnčířského bahýnka přímo pod brýlečkama do oka. Okamžitá bolest, počkat na asfalt, kde bylo místo, dupl jsem na brzdy a vodou z bidonu jsem začal umývat postižené oko. Nóó, ohromná úleva, hop na oře a pronásledování Majerka začalo. Za 500m dále ukrutná bolest v pravé střevíci, patrně jsem chytl brutálním průjezdem kaluže 6mm kamínek, pěkně byl ostrý. Chvíle zvažování a opět zastavit stát! Kamínek jsem našel, předjelo mne zase 10 bajkerů, mezi nimi asi i Vilda.

  

Cesta k Trojáku. Opět opakování neuvěřitelného zbrzdění karavany před pidi mokrým místem, já jsem to vzal zprava, bahno, mokrá hlína, spadl mi řetěz při řazení, zůstal jsem stát. Nahození, rozjetí, hlava mi zchladla. U Machovy studánky mne povzbuzoval Slávek ve žlutém trikotu, vyjel jsem na něho, že povzbuzovat umí každý, proč nejde závod taky??? Omluva Slávovi. Průjezdem Tesáku jsem částečně rezignoval. To je den, super den! Proč já tady jsem? Plný kotel po šotolině, dalo se předjíždět, jeden, druhý, třetí, mizeli za mnou. Na horizontu Čerňavy vidím kolegu z týmu, a mám tě Vildo, říkám si, nějak se potácel… Nebyl to Vilda, byl to Řepa. Totálně zlomený, zařazen volnoběh. Prý na to kašle, nemůže dýchat, problémy s plícemi, nachlazen. Radím mu, jeď za mnou, přece to nevzdáš??? Rozjel jsem to s kopce, Řepa za mnou. Sjezd, výjezd na 1. občerstvovačku. Já už jsem měl dole tmu, co tam uvidím. Zkáza, apokalypsa, obří meteorit spadl na planetu Zemi. Bajky položené uprostřed cesty, někteří s bajkama v sedle stáli podél!!!! stolů, chroupali jablíčka, rozinky. Chybělo už jen kakaíčko a vysoká dětská stolička u stolu. Zařval jsem, ukliďte si ty kola, než vám je někdo přejede, nebo rozšlape! Kdosi poslechl, já si dal ionťák, banán a rychle zmizel do lesa. Pozdě! Přede mnou se srotila skupinka 10 bajkerů a před kopcem. Smíření se situací, tak, a teď se nenechám ve sjezdu vyprovokovat, MUSÍM to přežit bez pichnutí až dolů. Vydržel jsem to, jednomu podjelo v malé rychlosti v zatáčce přední kolo, málem spadl, druhý zašlápl brzdy bez varování, spadla mu podsedlová brašnička s nářadíčkem! Třetímu cosi spadlo z ruky, asi kousek chleba ze sádlem a cibulí. Nervy, nervy, nervy!!

  

Dole v Košových u Rajnošek konečně asfalt a já vyrazil kupředu! Řepa za mnou. Bajkeři se nějak přemisťovali neorganizovaně dopředu, dvojice, trojice, vpravo, vlevo. Tak nějak se přemisťují po svých cestičkách mravenci v lese. Předjíždím jednoho, druhého, u třetího strhávám bajk doleva, na mé úrovni se ani nepodíval dozadu a začal předjíždět též. Magor! Za kým já se zavěsím, s kým udělám vláček, přece jenom je to dlouhý asfalt a šetřit síly musím. Nikoho nenacházím s vhodným tempem, předjíždím pořád další a další. Svítí mi uvnitř hlavy červená kontrolka, zpomal, nebo tě všichni v lese převálcují. Cesta mezi Trojákem a Tesákem, otáčím se, za mnou ve vlaku 6 týpků. Dřu, do lesa ještě daleko a tak se po chvíli rozhoduji pro radikální řez. Otočka dozadu, auta žádná, najednou vybočím úplně k levé krajnici a tam jsem zašlápl brzdy! Doprava a jsem za nimi na chvostu. Vítr do protisměru, vpředu zpomalili, do lesa zbývá 500m. Odpočívám, paráda! Les už je tu, vletíme do něj, řvu zleva a všechny je předjíždím, doháním další, pneu RR drží a žehlí skvěle. Řepa mne předjíždí se slovy-vy se tu flákáte, tady je pohoda a chláme se mi, co jsem to tam vyváděl a proč jsem je prý tak dlouho táhl?  Proto.. Ale moje ultrarychlé odstoupení z přední pozice se mu líbilo. U Hrubé jedle čekám průjezd potokem a hned výjezd nahoru. Tady budou problémy, všichni půjdou pěšky. A taky šli! Křičím, stopa, bacha! Žádná reakce, jedu ve vedlejší neideální stopě, kameny, zůstanu stát. Nával rozčilení, vyběhnu nahoru a snažím se brutálním výkonem zmizet od hrůz za mnou. Předjíždím Řepu, jeho keců si nevšímám (ses nějak rozjel Trasére a řehot), mizím v dáli. Řepa za mnou.

  

V tomto místě jsem se zklidnil a konečně jsem si jel svoje, cesta široká, u pramene Dřevnice u Trojáku v lese, na konci technického úseku říkám: Proč zpomalujete, když je tu JEN levá zatáčka se šutrama a vy jedete krokem? Dávám vpředu velkou a mizím s kopce po šutrech k Hatím. Řepa mne dojel, předjel a já za ním. Potácející se jednotlivé zombie vpravo a vlevo odklízím neustálým řevem za zádama Řepy LEVÁÁÁ! LEVÁÁ! Naštěstí uhýbali, Řepa dře jak Bulhar. Nebylo to špatné, Řepa pracoval stehnama, já hlasivkama a vezl se. Na tom úseku jsme předjeli tak 20lidí. Hatě, zatáčka doprava k druhé občerstvovačce, nezastavuji, beru do tlapek kelímek s vodou, není čas na hrdinství. Prý těsně za mnou tam někdo uprostřed cesty na občerstvení zastavil, začal svačit, ostatní ho převálcovali, chumel těl na zemi.. Dobře jim tak. Řepovi jsem do kopce ujel, vrtá mi v hlavě Vilda. KDE JE??? Zatáčka na lesní nekonečné cestě se šutrama, stoupání na Okluk. Všichni už toho mají plné brýle, zrychlit moc nejde, ale i tak se mi podaří jich několik předjet.

 

Dvou nefandícím čumilům na horských kolech opřených o stromy kladu mimochodem otázku: Když jste dojeli až sem, proč taky ten závod nejedete? Nezmohli se ani na slovo a jen čučeli. Inu čumilové. Najednou vidím v dálce asi 100m ode mne přes 8 bajkerů Vildu. A mám tě! A křičím: VORTÉÉÉX! Vildo, mám Tě!!!! Moc dobře jsem věděl, jak to účinkuje. Psychologická válka začala.Vilda mi pak v cíli vyprávěl, že mne chtěl zabit a jeho výkon se zmenšil o 30%. Pomalu jsem se k němu prokousával, byl v nevýhodě, dospělácké obrkolo Gary nebylo rozjeto do kopce a chtělo to moc síly. Nicméně jsem ho nemohl předjet asi 10min. Nakonec tu chybu udělal! Čekal jsem na ni a přišla. Při mírném asfaltovém sjezdu a následné zatáčce doleva k Ondřejovsku to mistr Vilík vypustil, zpomalil, nenajel si zatáčku, já zabral, plný kotel a během 15sec jsem ho měl. Dílo zkázy dokonáno. Vildo! Bacha na to! Za kopcem se to nevypouští a jede se naplno a pořád, obzvlášť 8km před cílem! Nicméně jsem zkušeně Vildu poplácal po zádech a ptám se, Jak je? Dobrý? Vilda po psycho válce poražen  potichu zašeptal, jeď!

 

Tak jsem jel. Tu cestu znám, často tady trénuju, znám každý kámen, Plný plyn, levá, pravá, borci uhýbají, uctivě děkuji! Před Ondřejovskem potkávám v lese známého místního nabušeného borce s bílou výbavou, včetně bílého karborámu, bílého sedýlka, bílých plášťů. V rychlosti se ptám: Co je? Ále, uvolnily se mi karbonové řidítka, než jsem našel klíče, než jsem je utáhl…. Já vím, kde se stala chyba, říkám si sám pro sebe, řidítka nebyly bílé, ale černé! V tom to bylo. Jedeme spolu, dojíždíme ostatní, diskutujeme nad technickou a dovednostní úrovní jiných. Najednou mírný, jemný, dvoumetrový, vymazlený sjezdíček přes příkopku na asfalt. To se jemně zhoupne, propruží v nohách a jsme za ním. Teoreticky samozřejmě. Těsně před námi to 3borci zašlápli, patrně zjišťovali složení půdy, šutrů, humusu… kolega přede mnou začal křičet. To se jezdí v plné rychlosti, tady se nebrzdí, HOŠI! Brunátný zapomněl i přeřadit, rval to na velkou placku, zkrátka nepříčetný. Já jsem mlčel, spíše se pochechtával, nejsem tedy dnes sám s těmito pocity a rychle jsem to rozpálil směr cíl. Kolega za mnou. Konec asfaltky, pouštím kolegu, je lepší než já, ale on mi kyne a říká, jeď! Tak tedy zahajuji nálet do lesa na šotolinu. Nálet znamená jako nálet letadla s plnou výzbrojí pumovnic pod křídly na cíl. Akorát se musí vědět KAM nalítnout. Já to věděl. Za chvíli se otočím, za mnou Nikdoš!!  Jak je to možné? Sjezd U Dubu na asfaltku. Rozjel jsem to, co to dalo, předjel jsem dalších 5 a při téměř max. tepovce jsem začal zpomalovat k polnímu stoupání k Hrubé Malíkové, cca 2km před cílem.

  

Tento kopec už je poslední a tady se už ždímají poslední zbytky sil. Tady mne nikdo už nesmí předjet, spíše naopak. Teď trošku odbočím od závodu, napadl mne výrok konstruktéra formulí 1. Formule by se měla zkonstruovat tak, aby se po projetí cílem rozpadla. Tuším, že tehdy takhle vyráběli Lotusy. Pohled dolů, v  Lotusu jsem neseděl, nicméně cíl se blížil a takový pocit jsem měl - že se něco rozpadne, ale nevěděl jsem co. Zpět k závodu. Polovyschlé kaluže, kudy to vzít, zprava, zleva, v rychlosti jsem nezvolil optimální stopu, ale neva, poslední pidi kopeček, kořeny a rozpálil jsem to do dolů směr Rusava. KLIK! Světýlko SPEED CONTROL svítí, o překopech vím, lidem u smrků radost neudělám, nepoletím vpřed a kolečko trekové chvíli za mnou. Spíše řvu sám pro sebe: To je paráda, takový nádherný sjezd! K..a to je REJS! To jsem přebral od Majerka, víme? Dole zatáčka, kde to hóódně lidí neubrzdí a VÍM, že mám jet vpravo a nééé doleva  na Hostýn (párkrát jsem to viděl). Rovinka, ještě jednoho ve stojce předjedu a toho dalšího za zatáčkou na cílové rovince? Ne toho už ne, je už daleko.CÍL!!!! A je to. Ve zdraví jsem přežil, první pocit byl: bylo to krátké, moc krátké. Chytly mi saze až po 30km, teprve pak mne to začalo jet a hlavně BAVIT!

  

Čekáte a jste zvědaví co napíšu na konec? Příští rok se srocení majitelů drahých kol z místního údolí a taky hlavně ZA KOPCEM Z ÚDOLÍ a lidí v nich žijících a na bajkách nejezdivších a neumíc se včas přihlásit a jet to jen za azuro kanáro šajnícího počasí …. Nezúčastním. SERU NA TO!

  

Sokolský pozdrav NAZDAR! ZDAR!

  

PS1: Přece jen douška, možná mne ukecáte na účast, když pak bude night párty se skvělou kapelou a bicákem na koupáku v Mikulůvce, a na tom bych prosím pěkně trval. Howgh.

  

PS2: Kdo chce dopsat aspoň kostru pozávodní veselice, může (hlavně ne prosím Vás podrobnosti).. já na to síly už nemám..... A z beden zachrchle: Vítá vás kapela Q.A.S.!!! Už tady při založení nastala chyba ve jménu, kdyby měli název třeba "Hřebík v nose", nebo "Hřebík v noze", znělo by to určitě lépe. Achjo

    

Cílová listina (celkové místo, čas):

Bourák Bouda (ELITE) 1./1:46 no dobrý, no, jede mu to mistrovi XC

Micina (Hnoj T, Klimky) 11./1:53 tento týden prý už není profík, pracuje, čas slabší, na 5.místo by měl, prý jel zvolna a na pohodu

Hynas (VORTEX BT)  104./2:17 na obrkole a s předškolníma lýtkama slušné

Majer (VORTEX BT)  167./2:26 chytly saze, celopérák GIANT skvostně pružil

Trasér (VORTEX BT)  240./2:35 psychické chyby v předjíždění, hlína v oku a kamínek v pravé střevíci, o jéje

Vilda (VORTEX BT) 296./2:39 psychicky nestabilní, má na víc

Řepka (VORTEX BT) 334./2:43 nevalná psychika, píchání v plíci, chybí mu mrskač za zádama, jeď, jeď a byl by tam, velmi nadějný bednař!

Vojtěšek Peťa (PROKO BT) 445./2:55 dojel tentokráte mimořádně bez poškození stroje, zubů, řetězu a ráfků - brutální kruťák a krouťák v nohách

Vlado (PROKO BT) 580./3:10 vynikající čas, to ti teda říkám a třepu pravicí!!

Vojtěšek Zbyňa (PROKO BT) 490./3:00 na závoďáka začátečníka fakt dobrý, pane!

Bajza Rostik (PROKO BT) 694./3:27 málo tréninku, ve fabrice ho prý přivazují řetězem ke kompu, což takhle ho přivázat k bajku?

Bajza Ondra (PROKO BT) ač velmi mlád, po noční pařbě a absolvování jednoho závodu ročně, velmi, velmi slušné

 
Přiložené fotografie:
Amatérský bike team
Amatérský bike team
družba
družba
před startem ještě smích
před startem ještě smích
obrmistr
obrmistr
vypadá móóc rychle
vypadá móóc rychle
chytře uprostřed balíku
chytře uprostřed balíku
taky fofr dolů
taky fofr dolů
hřiště v cíli
hřiště v cíli
hádejte co jsme v tombole vyhráli?
hádejte co jsme v tombole vyhráli?
áfter párty altánek
áfter párty altánek
žíznivé muchy
žíznivé muchy
jídlochtivé muchy taktéž
jídlochtivé muchy taktéž
noc se blíží
noc se blíží
stoly prohýbají
stoly prohýbají
vrchní opékač
vrchní opékač
zvoník Vilík
zvoník Vilík
tarantule stolní
tarantule stolní
zombie potoční
zombie potoční
na zdraví
na zdraví
naši furianti
naši furianti
špehýrkou zaznamenáno totéž
špehýrkou zaznamenáno totéž
sjednocení kroku
sjednocení kroku
rychlejší než světlo
rychlejší než světlo
levitační zóna
levitační zóna
opravdu skvělý mág
opravdu skvělý mág
kontrola levitace
kontrola levitace
silniční levitační zóna
silniční levitační zóna
neuvěřitelná kapela, dám jim asi korunu
neuvěřitelná kapela, dám jim asi korunu
náslechy produkce, slyšíme opravdu DOBŘE?
náslechy produkce, slyšíme opravdu DOBŘE?
nevadí, rozjedeme to
nevadí, rozjedeme to
i mravenci a chrobáci s hrůzou utekli
i mravenci a chrobáci s hrůzou utekli
hop, hop, hop
hop, hop, hop
týmová porada
týmová porada
cenzura textů
cenzura textů
můžeme pokračovat?
můžeme pokračovat?
můžete, zpívej!
můžete, zpívej!
teda ten zvukař, to je talent
teda ten zvukař, to je talent
čoveče, spadly mi zuby
čoveče, spadly mi zuby
půlnoční změna v upíra
půlnoční změna v upíra
a ven!
a ven!
trestná lavice
trestná lavice
trestný stan a kapela za trest
trestný stan a kapela za trest
teda tu je narváno, my též a odchod!
teda tu je narváno, my též a odchod!
tak končí Mistři
tak končí Mistři
v teple domova
v teple domova
pelíšek čeká
pelíšek čeká
šup dovnitř a chrupkat
šup dovnitř a chrupkat
gumáky dolů
gumáky dolů
další tvrďák off line
další tvrďák off line
ráno raníčko
ráno raníčko
moje, tvoje, naše, jejich? Dodnes to mé nemám
moje, tvoje, naše, jejich? Dodnes to mé nemám
beránek před ohradou
beránek před ohradou
beránek za ohradou
beránek za ohradou
kalné ráno
kalné ráno
i ufoni doletěli a jdou po nás
i ufoni doletěli a jdou po nás
co je, co je, co je?
co je, co je, co je?
zoncna opět rampluje
zoncna opět rampluje
hlídač divoký
hlídač divoký
WTB i na koncernovém voze?
WTB i na koncernovém voze?
slza zamáčknuta, obrmistr mizí
slza zamáčknuta, obrmistr mizí
moučné špekoně též
moučné špekoně též
už? kručí mi, víš kde
už? kručí mi, víš kde
spokojenost sama
spokojenost sama
smutná chvíle, skoro jako pohřeb
smutná chvíle, skoro jako pohřeb
zpátky? Tam už nepůjdeme
zpátky? Tam už nepůjdeme
a tady vám tu jednu dětskou vracíme! Díky!
a tady vám tu jednu dětskou vracíme! Díky!
Komentáře mohou přidávat jen přihlášení uživatelé.
2009-08-24 14:52:56
Autor: Rygi

Být ten závod delší o dvacet kiláků,tak to je na knižní vydání...a možná bych si ji i koupil

2009-08-23 22:15:55
Autor: MAJER

není nic jednoduššího než to napsat a dát to trasérkovi a on to vloží k tomuto článku....

2009-08-20 17:52:41
Autor: Rošťák

Jo, Afterparty bych popsal, ale nemám přístup psát příspěvek - jen komentáře. To by mně musel ADMIN zvýšit oprávnění. To spíše es Tvým dovolením použiji Valašskou 24 a Rusavskou 50tku na náš firemní w

2009-08-20 17:48:44
Autor: Rošťák

Pro pana spisovatele Traséra: Bajziči jezdí za PROKO BIKE TEAM. Víme, že díky dresům splýváme s ostatními a tak proto teď připravujeme dresy v nových týmových barvách.

2009-08-20 14:45:24
Autor: Hynas

Pěkně, pěkně napsáno...zavřu oči a hned to vidím zase...no na texty je holt někdo machr a jiný zase na něco jiného ;o) Jsem zvědavý, jestli se návštěvnost super článku přehoupne přes stopade :o)))

2009-08-20 13:39:42
Autor: Trasér

já bych jel raději pořádný rejs s opravdovýma bajkerama, užil si to a NIC nepsal

2009-08-20 13:16:16
Autor: MAJER

Trasérek UMÍ OSLAVEN OSLAVEN OSLAVEN BUĎ TRASÉR TEN!!!

2009-08-20 13:15:12
Autor: MAJER

tak abych řekl pravdu trať moc pěkná počasí ...no moc sucho ..lidí jako sraček bajkerů ož méně...ale nejvíc jsem se těšil na počteníčko,smekám před autorem.....mistr pera,spisovatel nejlepčí....