| Květen 2012 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
Závody
Súľov
Súľov 88km převýšení 2800m
Pátek-tohoto těžkého jak fyzicky tak psychicky náročného marathonu jsem našel odvahu se zůčastnit pouze já Rygi.
Na místo přijíždim se svým psem a ženou.Ubytování jsme v penzionu,jehož součástí je i camp s ohništěm.Večer zapaluji oheň,plameny ozařují okolí,jiskry stoupají k hvězdné obloze,v dálce jsou vidět potemělé štíty hor,nedaleko klokotá potok,vzduch je provoněn vůní připálených špekáčků.K dokonalému romantickému večeru chybí už jen zvuk kytary a Řepův zpěv.
So-Na recepci se ptám jaké bude počasí.Recepční s úsměvem svých dvaceti let mne ujistí,že pršet nebude, že až zajtra.Jsem uklidněn,protože jezdit v dešti, bahně a ještě chrochtat jaká je to slast,můžozu jen narušení jedinci.
Start-je to paráda,ráno vstanout,v klidu pojíst,sednout na kolo a postavit se na start.Žádné bloudění autem,žádné hledání prezentace,žádné nervy.V klidu se stavím na místo startu.Start je odložen asi o deset min.pro výpadek proudu a tak si dlouhou chvíli krátím prohlížením soupeřů.Můj zrak padne na tepák hocha stojícího vedle mne.Tepe devadesát.Evidentně je jinoch vzrušený.Zapínám svoji sigmu a koukám na rovnou stovku.Natáčím ho tak,ať mi na něj netlemí žádný debilek.A je tady start ,zadnice bikerů se zvedají ze sedel a pohybují se ze strany na stranu.Cesta vede po asfatu a tempo je pro mne smrtelné.Po třech kilometrech vjíždíme na polní cestu a začíná první stoupání.Žádné pochodové cvičení se nekoná.Jde vidět,že jsou tady samí namakaní bikeři.Pole jezdců se v kopcích roztrhaloa já mohu jet svým tempem.Sjezdy vedou po dlouhých loukách a rychlost je kolem stovky(nemám tachometr),a skoky jsou dlouhé takových deset metrů(nemám metr).Cesta se stáčí zpět přes Súlov, kousek po asfaltu,prutká pravá a začíná pro mne nejtěžší část závodu.Jsou tady obrovité pískovcové balvany.Jdu pěšky a kolo táhnu za sebou,přesto doháním několik bikerů a předcházím je.Občerstvovačku míjím,neboť se domnívám,že je poslední.Po několika kilometrech v táhlém stoupání stojí dva opilci a povykují na pojíždějící bikery."Dáš si štamprli",hulákají a chechtají se."Dám",odpovídám.To je rozhodilo."My ale nevíme jestli ještě máme,my pijeme už od rána."Zatím co jeho kolega hledá jestli je ještě co vypít,druhý mne zpovídá.Jako odkud jsem,kde bydlím,jak se jmenuji, co dělám a jestli i u nás prší.Povídám,že jsem z Ostravy a chlubím se ,že jezdím za Vortex.Žádný dojem to však na něj neudělalo.Druhý kumpán mi podává plně nalitou velkou štamprli.Dávám ji na ex,neboť jsem již značně nervózní.Zakuckávám se."Běž dolů asi pětset metrů teče potok,ta se napij!"Radí mi můj nový kamarád.Ti chlapi si snad vůbec nevšimli,že tady závodím.Nasedám a rychle odjíždím.Přijíždím na křižovatku,kde stojí regulovčice s červenými praporky,kterými ukazuje směr cesty"Koľko,koĺko."Volám na ni."Osem",slýším,těch náctˇ budˇnepověděla,nebo jsem to přeslechl.Vědomí,že cíl je již za "rohem"spolu s carbo snackem který jsem do sebe kopl na mne působí jak špenát na Pepka námořníka.Rvu do kopců co to dá a ještě se psychicky hecuji.Představuji si,že Hynas jede předemnou,já ho dojíždím,zvedám se ze sedla,totálně prošitého Hynase předjíždím a ukazuji mu záda.S přibývajícími kilometry mé nadšení slábne a do hlavy se mi vkrádá myšlenka,že jsem snad zabloudil.že jedu nějak moc dlouho a že bych projel cílem a nevšiml si toho vylučuji.Konečně vidím dva regulovčíky."Kolko ještě",ptám se."Iba desat ",slyším.Ptám se ještě jednou,nebotˇmám za to,že chalani šprýmují.Žádný šprým to ale nebyl,jsem zdrcen,slézám z kola a tlačím.Hynas projíždí kolem mne a ujíždí.Chvíli mi trvá než se vzmužím nasednu na kolo a rozjedu ho.Pak následuje sjezd a konečně cíl.Při průjezdem cílem mi vypadává špice na zem.Zjišťuji další dvě prasklé špice.Buď jezdím moc agresívně,nebo jsem moc těžký a nebo ty crossmax stojí za ho..
Dívám se na výsledkovou tabuli-53 celkově a druhý v kategoriji.Koupu se,češu,čistím zuby,deodorantem voním pokožku,oblékám čistou bundu s nápisem Vortex na hrudi a chystám se na vyhlašování výsledků.Když slyším mé jméno vystupuji na "bednu"a shlížím na dav podemnou.Není to špatný pocit.Pak následuje tombola,kde jsem vyšel na prázdno což mi vůbec nevadí a na závěr začne hrát místní kapela.Pod pódiem tančí pouze dívky neboť chalani sú opití.
pane Rygi,smekám a klaním se.Tomu se říká krásná práce
gratulace k bedně a souhlasím že je to napsané naprosto super a docela jsem se zasmál :-D
haha, super
jj Rygi má jistý styl jak na kole tak při psaní :-))
Gratulace k úspěchu! Nejúžasnější reportáž, co jsem tu kdy četl! "Šimek a Grossman hadra!" :o)







