| Květen 2012 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
Trénink
Tour de Lysá hora = volume no_1
Pakliže celý sobotní den propršel, tak v neděli po ránu už se dalo vyjít ven bez pláštěnky nebo deštníku. Doma se mi sedět nechtělo a tak jsme před obědem vyrazili s Lucindou a naším havíkem někam na procházku...a nebyli bysme to správní měšťáci, kdyby jsme se na místo určení nevezli autkem. :o)
Plánovali jsme vyjít na nějakou horu...v merku byl Ondřejník (bez hospody), Smrk (bez hospody a se stopami medvěda), Prašivá (s hospodou ale po asfaltu) nebo Lysá. Protože jsem po létě notně zesláblý a slečna eL přinemocnělá, vymysleli jsme poloLysou z Ostravice po červené a na rozcestníku Lukšinec se vydat vlevo a dojít ke Zbujovi a zpět na parkoviště pod Sluníčkem, kde jsme nechali auto. A tak to taky bylo...počáteční...jindy šotolinová cesta byla rozdupána již předešlými dobyvači vrcholu, přičemž cesta byla protkána popadanými stromy a větvemi...prakticky až pod rozcestník Butořanka, kde jsme v tradiční studánce napojili psíka a cca minutku postáli. A díky právě tomuhle zastavení jsme nepřišli o život. A to myslím vážně. Sotva třicet metrů před rozcestníkem...v pololedové stojce lemované vzrostlými, v tu chvíli tunami sněhu obtěžkanými smrky...se před námi začal jeden velký smrk naklánět směrem do cesty, aby se po pár mohutných zapraštěních v třískách různých velikostí sklátil k zemi a pohřbil by vše, co by se pod ním nacházelo...nebýt studánky, tak jistojistě jsme tam my. Ještě že jsme chtěli pít. Ufff.
Zbytek cesty pokračoval v pohodě, ušlapaný chodníček, kluzký a nesouměrný pokračoval až ke zmíněnému Lukšinci, kde ale překvapivě slečna eL zavelela dobýt vrchol a tak tedy jo. Průběh trasy je patrný z přiložené fotodokundamentace. Na vrcholu panovala hmla a vrchol byl obsypán lyžaři...ale žádnými cyklisty. Divné. To se bude muset změnit.... V chatě KČT panovala tradiční vedro, sněden guláš, vypito pivo a cesta dolů probíhala poklidně skluzy, smyky a sjezdy po zadku. Přímo pod vrcholem se nám do cesty postavil...tedy vjel...vlasatý lysohorský fantom...jak jinak než na své full koně...šlapal si to proti nám. A jelo mu to, asi si to v sobotu zkusím taky, bude-li dostatečně mrznout. A pokud ne, tak příště. Nelze totiž upozorňovat na VORTEX jen nápisy, příště to chce i činy. :o)



























